Zvláštnosti tréninku žen

Stejně jako u mužů je sportovní trénink žen zaměřen na dosažení maximálního sportovního výkonu v té či oné disciplíně. Ženský organismus se však liší od mužského v oblasti morfologické (stavby těla), funkční, motorické a psychické. Všechny tyto aspekty se v tréninku musí bezpodmínečně respektovat.

Zaostávání výkonnosti žen za výkonností mužů má mnoho příčin. Ženy mají v průměru o 7% nižší tělesnou výšku a o 18% menší hmotnost než muži. Pouze 33% svalové hmoty z celkové hmotnosti těla (muži 45%). Poloha pánve u žen snižuje těžiště, mění úhly krčku stehenních kostí a určuje také menší pákový přenos z pánve na dolní končetiny. Uspořádání hrudníku a trupu vede k tomu, že žena využívá méně svalstva trupu. Svalová soustava žen není tak rozvinutá jako mužů, má menší tonus a méně reaguje na tréninkové zatížení. Důvodem je mimo jiné nižší (asi desetinový) obsah mužského pohlavního testosteronu. Díky němu jsou muži schopni též daleko lépe regenerovat a tím celkově zvládat tréninkovou zátěž. Svalová síla žen tréninkem vzrůstá jen o 20 – 32%, přičemž muži jsou schopni tréninkem se dostat až na 45 – 60%.

Další podstatné rozdíly jsou v činnosti srdeční, oběhové, ve vitální kapacitě plic, v objemu hrudníku. Ženy musí podle tepového indexu (počet tepů na jeden kpm/s) zvýšit tepovou frekvenci o 80% více na týž výkon než muž. Nervová soustava žen reaguje živěji než u mužů, což se připisuje hormonální činnosti pohlavních žláz, a tím je také kolísání tělesné a duševní výkonnosti atletek větší. Významný vliv na aktivní sportovní činnost u žen má průběh menzes. Je nutné chápat, že se nejedná o místní proces, ale že jde o cyklické změny v ženském organismu jako celku. V době menstruace má 22% žen lepší, 58% horší a 20% stejný výkon. Podle výzkumů se došlo k závěru, že výkonnost ženy je zmenšena už den před začátkem menstruace, od 4. dne se začíná výkonnost zvyšovat a vrcholu dosahuje v prvním a druhém týdnu po menstruaci. Z metodického hlediska se tudíž doporučuje v době menze tréninkovou zátěž citlivě upravovat.

Je jistě nesprávné postupovat u žen v honbě za lepší výkonností zvyšováním intenzity a objemu tréninkové zátěže. U žen je třeba daleko více hledat cestu ve výběru vhodných tréninkových prostředků. V tomto směru se zdá, že největší rezervy jsou v rozvoji vytrvalosti a síly.

Doporučuje se, aby při rozvoji silových schopností ženy vykonávaly co nejméně cvičení se zátěží ve stoji (zvyšuje se tlak na pánevní dno) a zaměřovaly se spíše na cvičení v sedě nebo v lehu. Používaní kvalitních trenažerů umožňuje cvičení s možností fixace pánve a zad.

Dávkování tréninkového zatížení žen v rozvoji rychlosti, a to zejména při běžeckých cvičeních s optimální nebo maximální rychlostí, je alfou a omegou sprinterského tréninku. Kopírování tréninku v této oblasti od mužských protějšků může vést k ustrnutí ve vývoji rychlosti.

V tréninkovém procesu žen je nutné přihlížet ke všem vyjmenovaným i nevyjmenovaným zvláštnostem ženského organismu…