Nejdůležitější svaly pro atleta

a)      Svaly lýtka a Achillova šlacha
Mezi lýtkové svaly patří trojhlavý sval lýtkový, který se skládá ze dvou svalů. První - dvouhlavý sval lýtkový začíná na zadní straně kosti stehenní ve výši kolenního kloubu. Zřetelně viditelná jsou obě svalová bříška, která jsou jednou společnou šlachou připojena k hrbolu kosti patní. Tento sval ohýbá kolenní kloub a tlačí přední část chodidla dolů. Druhý, menší sval lýtka – šikmý sval lýtkový - leží hlouběji a plní důležitou úlohu (společně s dvouhlavým svalem lýtkovým) při odrazovém pohybu ve skoku dalekém, vysokém apod. a v odrazové fázi při běhu. Táhne přední část chodidla dolů.

Každý krok běžce vyvolává ochranný reflex dvouhlavého svalu lýtkového a šikmého svalu lýtkového jako odpověď na nadměrné protahování těchto svalových skupin, především tehdy, když se běží na bříšku chodidla...

b) Zadní svalstvo stehna
Tato svalová skupina se skládá ze tří dlouhých, silných svalů, které začínají na sedacím hrbolu. Toto místo na zadní části pánve je překrýváno hýžďovými svaly. Sedíme-li, nespočívá naše tělesná váha na svalstvu hýždí, jak bychom se mohli mylně domnívat, ale na hrbolu sedacím. Proto se mimo jiné nedoporučuje dlouhé cestování před kvalitním tréninkem resp. závody. Dvouhlavý sval stehenní probíhá, jako druhé dva svaly této skupiny (sval pološlašitý a poloblanitý) až k hlavici kosti lýtkové. Tyto svaly působí tedy přes dva klouby, napínají kýčel a ohýbají nohu v kolenním kloubu. Kromě toho vytáčejí sval pološlašitý a poloblanitý koleno dovnitř a dvouhlavý sval lýtkový provádí jeho rotaci na vnější stranu.

Zadní stehenní svalstvo se často napíná ve spojení s dolními zádovými svaly a dvouhlavým svalem lýtkovým. Přitom bychom však měli dávat pozor na to, aby se skutečně všechny tyto svaly napnuly...


c) Přední strana stehenních svalů
K této skupině patří pět svalů. První je sval krejčovský, nejdelší sval těla. Nahoře začíná na předním trnu kyčelním horním, překřižuje vnitřní stranu stehna a upíná se uvnitř na kosti holenní. Tento sval otáčí kolenem dovnitř a ohýbá v kyčli. Zbývající 4 svaly jsou označovány jako čtyřhlavý sval stehenní. Přímý sval stehenní začíná v blízkosti svalu krejčovského, stejně tak jako široká vnitřní, vnější a střední hlava, zvenčí neviditelná, pod přímým svalem stehenním. Tyto 4 hlavy se sbíhají ve společné patelární šlaše, která se upíná přes čéšku a patelární vazy na drsnatinu kosti holenní. Celý čtyřhlavý sval stehenní napíná koleno, kromě toho samotný sval stehenní provádí ohnutí v kyčli.

Ve skokanských disciplínách je odraz vyvolán – společně s odrazem nohy v hlavní fázi kontrakcí těchto svalů. Krejčovský sval působí proti rotaci kolene na vnější stranu – především tehdy, když běží v zatáčce. Při běhu absorbuje čtyřhlavý sval stehenní také síly, které při dokroku působí na běžce. Tyto síly jsou u překážkových běhů ještě větší, protože patří k technice této disciplíny, aby přední noha hned po přechodu překážky získala opět kontakt se zemí.


d) Svalstvo kyčle
Tři důležité pohyby – ohýbání a rotace i páčivý pohyb stehna jsou prováděny svaly, které jsou umístěny částečně v tříselné krajině, částečně však i v jiných oblastech pánve nebo stehna. Souhra více než dvanácti svalů je odpovědna za to, aby energické pohyby probíhaly přece jen pružně. Při skoku vysokém mají tyto svaly funkci klíčovou. Totéž se dá říci o svalové souhře u odrazové nohy běžců – překážkářů.

V pořadí důležitosti seřazeny, podílejí se na flexi stehna tyto kyčelní svaly: 1. sval bedrokyčlostehenní, 2. napínač povázky stehenní, 3. sval hřebenový, 4. dlouhý přitahovač, krátký přitahovač, štíhlý sval stehenní. Navíc tento pohyb podporují přímý sval stehenní a sval krejčovský. Oba tyto svaly způsobují, když nejsou pravidelně napínány (resp. jsou zkráceny pravidelným během bez protahování) tzv. vydutá záda při běhu, protože podporují odklopení pánve.


e) Břišní a prsní svalstvo
Svaly, které patří do této skupiny (přímý sval břišní, zevní a vnitřní šikmý sval břišní, příčný sval břišní) bývají většinou špatně vyvinuty u dlouhotraťařů. Mnoho hodin vytrvalostního běhu sice působí na lýtko a stehno i svalstvo hýždí, avšak svaly přední poloviny trupu nejsou tak trénovány. Proto také nejsou s to, aby působily proti stále se zvětšující síle – a zkrácení – svalů na zadní polovině těla…U sprinterů a skokanů tento problém nastává zřídka, tito atleti hrudní a břišní svalstvo posilují obecně vcelku dostatečně.


f) Zádové svalstvo
Svaly zad drží trup, když je předkloněn. Tak je tomu např. v akcelerační fázi sprintu nebo při překážkovém běhu, stejně jako při běhu do kopce nebo u určitých cvičebních forem se zátěžemi. Je tedy nutné, aby byly dobře posilovány. Dříve však než bude svalstvo zad zatíženo, mělo by být nejdřív protaženo, aby se zajistila vysoká výkonnost, až bude protahováno kontrakcí antagonistů.

Páteř je čtyřikrát zakřivena v oblasti krční a bederní vpřed a v hrudní a kostrční dozadu. Jestliže svaly, které toto zakřivení vyvolávají a podporují, nejsou stejně dobře vyvinuty, může být jedno nebo několik těchto zakřivení zesíleno. Výsledkem je chybné držení páteře, které může být odpovědno za případné bolesti a zranění.